Zcela samostatnými
kapitolkami ve kterých se zabýváme historií, jsou kapitolky o tom, jak se
měřilo, vážilo, počítalo a čím se platilo. Všechny tyto činnosti se dají
souhrnně nazvat jako měření v souvislosti se
směnou či prodejem zboží.
Je
samozřejmé, že se měřily i jiné veličiny, které přímo nesouvisely s toto
činností jako jsou například čas, úhly a průtok. Tyto veličiny protentokráte
ponechme stranou. Snad někdy příště.
Měření,
jež dnes zasahuje téměř do všech vědních oborů a do všech oblastí lidské
činnosti, je prakticky tak staré jako lidstvo samo.
V našem povídání se
povíme něco málo o měření v souvislosti s prodejem zboží. Neměnilo se
pouze „měření“, svým vývojem prošel také systém počtů a samozřejmě s dobou
se měnilo i to, čím se platilo.
V měření v souvislosti se směnou či prodejem zboží
to budou následující kapitoly:
Délky
– délkové míry tedy metry a také pár slov
z historie měření.
Objem –
prostorové míry – tedy obsah a litry a také: Míry
pro měření obilí,
Plocha – plošné
míry – tedy metry čtvereční
A také: Míry lesní
Luční míry
Rybniční míry
Váhy – váhové
míry k měření hmotnosti – tedy kg
A
také: Váhy pro zlato
Počty – jak se
co počítalo
Pro násobitele se užívaly zvané magická čísla – „3;
5; 9; 12; 15; 30;
a 60“
Platidla – čím a
jak se platilo
Historických měr je velké množství. Jejich definice byly
velmi často nedokonalé, jejich hodnoty často nestálé a měly zpravidla jen
lokální platnost, měnící se ještě navíc s během času a také často podle druhu
látky, pro kterou míry byly stanoveny. Je zajímavé, že největší chaos v
měřítkách byl ve středověku v době zakládání a rozvoje měst.
Na našem území, byl učiněn
mnohokrát pokus o sjednocení měr a vah. I když příslušná nařízení v daném
období značně přispěla k postupnému rozvoji pořádku v mírách a váhách ke
sjednocení nedošlo.
Zásadní obrat ke zlepšení pořádku v mírách a váhách a
jednotnosti v nich nastal v roce 1871, kdy byl vydán zákon o mírách a váhách,
který stanovil za základ měřících jednotek metrický systém.