Zvyky dle církevního kalendáře

            Pro objasnění některých pojmů jsme se seznámily  s Českým liturgickým kalendářem a s Liturgickým rokem.

            Nyní se můžeme seznámit blíže se svátky pojícími se s církevní tradicí.

 

O Hromnicích. Na Hromnice – 2. února – se již očekávalo jaro, ale to je ještě daleko. Zima ještě umí pořádně udeřit.

 

O masopustu. Masopust není církevní svátek, ale byl zařazen do církevního kalen­dáře. Jde o celé období od Tří králů až do začátku postní doby, kdy nastalo jeho vyvrcholení.

 

Velikonoční období. Na Velikonoce se křesťané připravují na čtyřicetidenní postní dobou, která začíná Popeleční středou po masopustním úterý a končí šestou postní nedělí – Květnou. Po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní až do neděle svátků "Seslání Ducha svatého".

 

O Filipojakubské noci a Letnicích. Jedním z dalších významných oslav probuzení přírody, ke kterým se váže řada zvyků je čarovná Filipojakubská noc a svátky Letnic.

 

O Všech svatých a Dušičkách a ještě k Halloweenu. Svátek Všech svatých – 1. listopadu a Dušičky – 2. listopadu. Tyto svátky mají velmi dlouhou tradici. Čistě historicky vzato jde o pozůstatek Keltů. Protože se jedná o církevní svátek, jeho historie je hodně zamotaná, stejně jako historie církve. Zkusme to trochu rozmotat a přiblížit. Halloween - volně přeloženo Celý předvečer svatých, je velmi starý svátek, který má svůj původ v Irsku, Skotsku, Walesu. Pro Kelty začínal prvním listopadem nový rok a příchod zimy.

 

O Adventu a Vánocích. Advent, z latinského slova příchod, přicházet, je obdobím čtyř neděl před vánočními svátky a je dobou očekávání narození Ježíška, tedy příchodu Spasitele. Přicházejí vánoce a vánoční čas končí po Novém roce příchodem Tří králů.

 

            Tím jme je zavřen církevní rok ve zvycích a tradicích.