Povídání Ježka Brtnického o vesnici

Vážení návštěvníci,

vítám vás na stránkách Povídání Ježka Brtnického o vesnici, ve kterém si můžete přečíst něco o tom, jak to bývalo…

            V tomto povídání najdete pár řádků o životě na vesnici v dřívějších dobách. Chceme-li si přiblížit vesnici našich předků, musíme si předně upřesnit, co k takové vesnici nerozlučně patřilo a čím se odlišovala.  

Na prvním místě to je společenské postavení obyvatel, které se tak výrazně projevuje v její zástavbě. Dřívější vesnice přísně dodržovala rozdíly mezi jednotlivými zástupci obyvatelstva. Na vrcholu byla vrchnost, výsadní postavení mezi obyvateli měli její zástupci – rychtář a později obecní rada, na dalším nižším pomyslném stupínku jsou zástupci církve – farář, pak následují zástupci některých silných řemesel - většinou to bývali mlynáři, potom bohatí sedláci, bohatí měšťané a žebříček obyvatel končí tím posledním žebrákem o, které se ovšem obec v tehdejších dobách musela postarat.

Na druhém místě je to prostředí tehdejší vesnice se svými osobitými vztahy mezi jejími obyvateli. Vzájemné vztahy jsou dané zejména úzkými

příbuzenskými vztahy a téměř nulovou anonymitou.

Odlišnost dřívější vesnice byla také v životním stylu tehdejších lidí, kdy značnou část obyvatelé trávili mimo dům a to s ohledem na roční období. Byly to zejména polní práce, ať již na vlastním nebo jako námezdná síla, nebo dojíždění do většího a vzdálenějšího místa za prací. Rozdíl je také v tom, že většina obyvatel začínala svou práci s rozedněním a často končila po setmění.

Největší odlišnost dřívější vesnice je však v místních obyčejích, tradicích a zvycích, majících povahu svátků a jsou drženy všemi vrstvami obyvatel. Ať jsou to křesťanské svátky – Velikonoce, Vánoce, nebo se týkají výhradně venkovského prostředí – Pálení čarodějnic, poutě, dožínky a … Pár řádek o tom všem zde najdete v jednotlivých knihách, které si otevřete kliknutím na jejich nadpis a již můžete listovat v obsahu po levé straně.

O vesnici

V této kapitolce se „půjdete podívat na návštěvu“ a přiblížíte si vesnici našich předků, dozvíte se jak se co čím dělalo. Snažím se přiblížit svět věcí a nástrojů dávno zapomenutých. Můžete si zkusit některou z rad našich předků z Domácího rádce. Seznámíte se s řemesly dávno pozapomenutými a zjistíte, jak se nejen měřilo, ale i vážilo, počítalo a čím se platilo. Jistě objevíte vesnici dávno minulou a jistě se vám podaří objevit její kouzelnou atmosféru.

O zvycích a tradici   

V této kapitolce prožijete rok na vesnici v jejích tradicích a zvycích. Uvědomíte si možná, co dnešnímu uspěchanému životu chybí. Dozvíte se o střídání ročních období i o zemědělských pracích. Nemusíte být na venkově, můžete alespoň virtuálně s tímto povídáním prožít to, co bylo součástí běžného roku našich předků.

Můžete oslavit s našimi předky Hromnice, velikonoční svátky, zúčastnit se masopustu. Můžete si připomenout tradice O Filipojakubské noci, o Adventu a Vánocích … Zvyky a tradice jsou rozděleny na dvě velké kapitoly, neboť i zvyky a tradice se odvíjejí jednak od Liturgického roku a potom dle Hospodářské tradice.

Máte možnost se seznámit s Církevním rokem a Liturgickým kalendářem. Dozvíte se také, jaké měli naši předkové tradice v hospodářství i v tom obyčejném životě lidském a spoustu dalších zajímavostí.

Moudro našich předků

Pranostiky, pověry a přísloví, tisíckrát, milionkrát přeříkávané z generace na generaci, pomáhaly lidem přijímat s pokorou a trpělivostí radost, smutek a utrpení, stejně jako vše ostatní, co lidské dění přináší jako přirozenou součást své existence. Dodnes nám ještě pokoru a řád našich předků připomínají dávné kapličky, boží muka, smírčí kameny, kostelíčky, malebné hřbitovy a letité lípy.

O dětech na přelomu 18. a 19. století

Doposud bylo povídání o historii dospělých. V této kapitolce se dozvíte něco málo o tom, jak byly děti vychovávány, jaký k nim měly rodiče a společnost přístup. Připomeneme si jednoduché dětské hádanky, které děti učily poznávat okolní svět. Jak byly jednoduché a přitom poučné. Zkusme si je jen tak pro zábavu také rozlousknout. Ne tak jako ty dnešní jako je například: „Je to zelené a točí se to. Co je to? No přece žába v mixéru.“ To nepotřebuje další komentář.

Jaké měli děti na přelomu 18. a 19. století hračky, s čím si hrály vesnické chudé děti? Není složité udělat takovou jednoducho hračku a možná, že i dnes si s ní dítě vyhraje víc než s moderní technickou.    

Nezapomeneme ani na jejich hry, i o těch si něco málo připomeneme. Jakou úlohy asi hráli všichni tyto bubáci, strašidýlka a ostatní nadpřirozené bytůstky se pomalu vytrácejí z našeho podvědomí, o kterých se tak krásně a někdy i strašidelně vyprávělo, když se dralo peří nebo jen tak povídalo večer při svíčce.

O znamení

V této kapitolce se dozvíte, jak naši předkové odhalovali tajemství budoucího života podle data narození, které dávali do znamení stromů.

 

Přeji vám příjemně prožité chvíle strávené nad Povídáním o vesnici našich předků a věřím, že Povídání vám přiblížilo nové informace. Prosím omluvte některé nedostatky, Povídání Ježka Brtnického je stále otevřený soubor jednotlivých článků a celých kapitol. Povídání vzniká také díky vašim podnětům a zaslaným podkladům. Dosud nemá konečnou podobu a rovněž neprošlo jazykovou a stylistickou úpravou.

Omlouvám se Vám, že je Povídání rozděleno do dvou částí, ale původní slib, že budou fungovat stránky o názvu „Brtnice.info“ je v pozici mrtvého brouka a je mi líto nechat tyto řádky „v šuplíku“.

Když se vám povídání bude líbit, povězte to jiným, pokud k němu máte připomínky, napište mi    Ježek Brtnický